Etika v čínských bojových uměních

Tradiční školy čínských bojových umění chápaly studium bojových umění jako systém boje, sebeobrany a také etiky označovaný pojmem Wu de a je vyjadřována dvěma znaky. První z nich se dá vyložit svým významem jako válečná a druhý znak označuje slovo etika.

V čínských bojových uměních je úspěch studenta určen především způsobem myšlení a morálkou.

Bojová etika v sobě obsahuje dva aspekty:

a) etiku činů

b) etiku ducha

Do etiky činů patří:

Pokora, Respekt, Poctivost, Důvěra, Loajalita

Zahrnuje vztah student – mistr – spolužáci, bojovníci dalších škol bojových umění.

Do etiky ducha  (mysli) je zahrnuta:

Vůle, Statečnost, Vytrvalost, Trpělivost a Odvaha

Etika ducha je důležitá především pro vlastní sebekultivaci mysli, která má dvě složky:

1. emocionální
2. moudrou.

Přímá sebekultivace je zaměřena na moudrou složku mysli.

Důležitým reprezentantem etiky a jejího dodržování ve školách bojových umění pro všechny její členy je Etický kodex každé školy. Obsahuje pravidla, která jsou platná obecně pro všechny školy a může být doplněn o pravidla „lokální“, pokud to specifikum školy vyžaduje.

Etický kodex je důležité nejen znát, ale mít ho zvnitřněný a žít v jeho souladu. Znát jej a umět odříkat pravidla je povrchní záležitost a se samotnou Cestou nesouvisí a vůbec ji neovlivňuje či nekultivuje osobnost člena jakékoliv školy.

Cesta – respekt a práce na sobě

Základním předpokladem ke studiu bojových umění jsou respekt, laskavost a pokora. Respektování školy, učitele a jeho umění jsou základem. Pro nováčka je důležité ujasnit si, proč začíná cvičit, co očekává od školy, svého učitele. Především by ale měl vědět, co vlastně očekává od sebe v souvislosti s nově nastoupenou cestou.

Důležitým předpokladem k začátku chápání základních principů studia bojových umění je především pracovat na sobě a nechtít všechno hned, což je dnes běžným atributem života lidí. Současně si je potřeba uvědomit, že bojová umění nejsou jen pro boj, jsou do značné míry určena k zlepšení fyzické kondice a podpoře zdraví právě ve smyslu komplexní sebekultivace.

Současně je důležité rozlišovat pojmy: kung – fu a wushu. Jsou velmi rozdílné a hodně lidí je zaměňuje a považuje za identické.

Výraz kung – fu  označuje umění obecně ve smyslu získání mistrovských dovedností v nějaké oblasti. Může to být například ve sportu, umění, keramice, … .

K termínu wushu se dostaneme později.

(úryvek ze závěrečné práce na: Instruktor sebeobrany – autor Irena Mýtinová)